Vydejte se s námi ke dvěma úchvatným technickým stavbám, které mají spojitost s Adolfem Hitlerem. Oba objekty tu stojí dodnes, i když byl jejich neblahý osud téměř zpečetěn.

Opevnění na Králickém Sněžníku

Hitler a jeho kumpáni nebyli hloupí, domýšleli (bohužel) veškeré dění ve světě do důsledků a nenechali se utáhnout na vařené nudli a vlákat do pasti. Někteří odborníci tvrdí, že nebýt přehnané vášně a příliš velkého sousta v rozpoutané vřavě, mohl dnes svět vypadat úplně jinak, pod taktovkou hákového kříže. Hitler si vylámal zuby především na britské neústupnosti a semknutosti v letecké bitvě o Británii a ruské obětavosti zastavit nepřítele i za cenu obrovských obětí. Kde si však zuby nevylámal, bylo Československo a Francie. Obě země měly vybudovanou soustavu opevnění, která však fašisté elegantně obešli buď politickým manévrem, nebo průnikem na území odjinud. U nás je jednou z nejzajímavějších dochovaných staveb tohoto typu dělostřelecký srub U cihelny, Hůrka nebo Bouda nedaleko Králického Sněžníku. Spatříte tu dochované obranné systémy, nad nimiž se doslova tají dech.

Petřínská rozhledna

Se svou výškou 65 metrů hlavnímu městu výrazně dominuje, konkuruje jí pouze žižkovský vysílač. Ozdobou Prahy je již téměř sto třicet let a svým vzhledem tak trochu připomíná pařížskou Eiffelovku. To není samozřejmě náhoda, s její výstavbou totiž započal Klub českých turistů poté, co se jeho delegáti vrátili ze světové výstavy pořádané právě ve Francii. Byli rozhodnuti vystavět menší kopii slavné pařížské věže z ocelových nosníků i v Praze.

V roce 1891 byla rozhledna slavnostně otevřena, stavební práce trvaly pouhé dva měsíce a zajímavé je, že zmiňovaný Adolf Hitler usiloval o její likvidaci. Nakonec to byl on, kdo zmizel ze světa, rozhledna jej přežila, a tak můžete obdivovat z výšky nejen Prahu jako na dlani, ale i Říp, hřebeny Krkonoš a České středohoří.

Jak se mohou tyto dva pojmy vůbec dávat dohromady, určitě si říkáte, zatímco čtete nadpis. Ono není tak snadné na to přijít, ale zase to není zas takový rébus. Jedná se o jednoduchou matematiku. Něco, co sbližuje miliony lidí a něco, co je nejstarší řemeslo na světě. Dokonce i zvířecí říše zná jistou formu prostituce, pokud to tedy bereme jako úplatný sexuální styk. Někdy bychom se až divili, jak moc velký vliv mají na kulturu tyto ženy a muži lehkých mravů, ale vždycky, od jakživa, to byl sex, chtíč a vzrušení, které mávalo s uměním, nikdy to nebyly počestné mravy, jak by si přála katolická církev.

Lidská natura sama o sobě je posedlá erotismem

Kultura a erotika jsou stejně tak spojeny jako štětec a malba. Jen si vezměme výtvory kultur, které tu byly před námi – minimálně pět nálezů z deseti bude mít nějakou sexuální tématiku. A prostituce ostatně nebyla zas tak nevšední, ba právě naopak. Například v Antice se prostituce považovala sice za ne příliš vysoký post, avšak běžný a nijak nestigmatizovaný, byť se vědělo, že prostitutky pravděpodobně nebudou žádné zámožné ženy.
Stejně jako byli řečtí a římští básníci a divadelní herci okouzleni tímto povoláním, tak stejně tak se prostituce odrazila i v umění a kultuře jako takové mnohem později. Voltaire, Nietzsche, Amadeus, ti všichni si libovali. A nebyli sami – zástupy a zástupy mužů, ale i žen, využívaly prostituce.

Umění je totiž primordiální

Uměním vyjadřujeme naše nejniternější touhy a často jsou tyto touhy sexuálního rázu. Ostatně všechno na tomto světě by se dalo shrnout do dvou kategorií – to, co nemá nic společného se sexem a sex. A není nic mezitím. A na kultuře každých národů se to ostatně podařilo orazit, jistým způsobem. Sexuální potěšení a kurtizány byly múzami mnohých, byť dnešní společnost pohlíží poněkud jinak na toto nejstarší podnikání.

Bhútánská hora Gangkhar Puensum nese v překladu název Bílá hora tří duchovních bratří. Jedná se o nejvyšší horu, která vůbec v království Bhútán leží. Hora sama dosahuje výšky úctyhodných 7570 metrů, vrchol Gangkhar Puensum je tak čtyřicátou nejvyšší horou světa a je stále ještě nezdolaným. Zlezení této hory je však zapovězeno Bhútánskou vládou, a to z toho důvodu, že je v Bhútánu zakázáno horolezectví. Kromě toho je na horu Gangkhar Puensum zapovězen přístup z náboženských důvodů. Rozumějme tomu tak, že respektování víry v bohy je v Bhútánu spojeno s vrcholy zdejších hor.

§  Kromě toho chce Bhútánské království moudře zachovat svoji přírodu takovou, jaká je. Pokud by v zemi bylo povoleno horolezectví, příroda zdejších velehor by tím velice trpěla. A mají pravdu, neboť navzdory zákazu horolezectví v zemi je jedním z největších lákadel Bhútánu jeho nádherná, zachovalá a neporušená příroda. Bhútán totiž patří mezi nejčistší země na světě. V jeho nepoznamenané oblasti se rozkládají například původní pralesy, ledovce, horská jezera a původní zemědělská krajina s terasovitými rýžovými políčky.
§  Chcete-li se vydat v Bhútánském království na vysokohorskou turistiku, je zde k dispozici veliké množství nádherných tras, které jsou různé obtížnosti. Například jedním z nejznámějších je zde takzvaný Snowman Trek, který je považován za nejtěžší na světě.
§  Další z treků zde vedou pod sedmitisícovými vrcholy hor Jomolhari a Gangkhar Puensum.

§  Doporučit můžeme i kratší treky, jako například Druk path , či Dagala. Během těchto treků si můžete vychutnat výhledy na Mount Everest.
§  Treky v Bhútánských velehorách jsou potom samotné zorganizované jako expedice, to znamená se stany, kuchařem a na přepravu zavazadel, batožiny a zásob jsou používáni jaci, anebo koně. 
§  Velehory Himálaj zde nabízejí úžasnou přírodu, zasněžené vrcholy a skryté kláštery.

Pokud si pod tímto názvem představíme blikající rovnou zářivku, tak jsme tak trochu na špatné koleji. Možná ale mnohému něco napoví úsporná žárovka, která se na evropském trhu objevila asi v 80. letech 20. století. Pravdou je, že již v této době byla podstatně dost úsporná, oproti klasické vláknové, která se běžně používala. Také investice do ní nebyla nijak malá, na druhou stranu se ale jejich používání skutečně vyplatilo při pohledu na roční vyúčtování elektřiny. Abychom se vrátili ke správnému označení, tak úsporné žárovky mají být správně pojmenovány jako kompaktní zářivky. Však jsou jim tak trochu na pohmat podobné, jen jejich trubice mají různé tvary. Jedná o elektrický zdroj světla, který skutečně pracuje na stejném principu jako lineární zdroje, jak je běžně známe.

Efektivní náhrada nebo pouhý doplněk

V dřívějších letech se jednalo skutečně o efektivní úsporné svítidlo, ale v dnešní době se technologie posunula poměrně dál a na trhu se objevují další nové a možná i úspornější zdroje. Tyto zářivky byly vytvořeny s úmyslem vyměnit klasické, proto fungují úplně stejně jako jejich předchůdkyně v každém svítidle. Dají se zakoupit s malým nebo větším závitem, pod označením patic E14 a E27, záleží, kam chceme zdroj umístit, proto je třeba se podívat na danou objímku. Starší typy měly tak trochu problém při rozsvícení, kdy se jim nechtělo rychle do plného výkonu, což měl za následek indukční předřadník. I zde nastala změna a vystřídal ho zdatnější bratr elektronického původu. Sice je pravdou, že je trochu lepší, světlo při rozsvícení nebliká, dokonce o trochu lépe svítí, ale nic méně na úplný 100% výkon se dostane také až po chvilce.

Další změny

V podstatě se změnily i další vlastnosti, které nyní můžeme zaznamenat a to je příkon, světelný tok a také barva světla. Je zvláštní, jak je náš organismus ovládaný barvou svítivosti. Například chladné světlo je vhodné na podporu soustředění a pak se vyplatí ho nainstalovat do míst, kde budeme pracovat nebo i do koupelen. Žluté odstíny jsou dokonalé k relaxaci a odpočinku. Tyto zářivky se dají používat prakticky pro osvětlení v bytě, domě, pracovištích a podobně. Nesmíme zapomenout na to, že jednou doslouží a pak je musíme odnést na sběrné místo k odborné likvidaci.